Technický stav nemovitosti není dán pouze jejím stářím nebo tím, jak působí na první pohled. Stavbu je potřeba vnímat jako celek tvořený konstrukcemi, obálkou budovy a jednotlivými technickými systémy. Provádíme technické prohlídky budov a dalších objektů se zaměřením na zjištění jejich skutečného stavu, zjevných nedostatků a možných rizik. Výsledkem je srozumitelný přehled zjištění a doporučení, kterým oblastem je vhodné věnovat další pozornost. Odborná praxe přitom vychází nejprve ze studia dostupných podkladů a vizuální prohlídky objektu a podle zjištěného stavu může pokračovat podrobnější diagnostikou.
Prohlídka a posouzení skutečného stavu
Kontrola začíná prohlídkou objektu a jeho dostupných částí. Zaměřujeme se na stav konstrukcí, povrchů a technických zařízení, viditelné známky poškození, netěsnosti, korozi, vlhkost, trhliny, neobvyklé opotřebení nebo jiné projevy, které mohou upozorňovat na vznikající problém. Pokud je k dispozici projektová, provozní nebo jiná technická dokumentace, může být využita pro lepší vyhodnocení zjištěného stavu. Vizuální prohlídka společně s dostupnými podklady představuje standardní první úroveň stavebně-technického průzkumu.
Měření a diagnostické postupy
Samotný pohled však nemusí vždy ukázat vše. Podle charakteru objektu a účelu kontroly proto využíváme vhodné měřicí a diagnostické postupy, které pomáhají zpřesnit posouzení problematických míst. Může jít například o orientační měření teplot, vlhkosti nebo další nedestruktivní diagnostiku. Pro podrobnější stavebně-technické průzkumy existuje široká škála nedestruktivních i destruktivních metod; jejich použití se volí podle konkrétní konstrukce a charakteru zjištěného problému.
Odhalení zjevných vad a rizik
Smyslem kontroly není pouze vytvořit seznam nedostatků. Důležité je rozlišit běžné opotřebení od stavu, který může vyžadovat další odborné posouzení nebo zásah. Některé vady mohou být pouze lokální, jiné mohou signalizovat problém související například s vlhkostí, degradací materiálu, netěsností, korozí nebo dlouhodobě zanedbanou údržbou. Pravidelné preventivní kontroly mají právě za úkol zachytit první známky poruch dříve, než se rozvinou do závažnějšího problému.
Kontrola technických zařízení budovy
Díky našemu zaměření na technická zařízení budov, plyn, tlaková a elektrická zařízení se při prohlídce můžeme soustředit také na technické souvislosti provozu objektu. Posuzujeme dostupný stav zařízení a jejich instalace, upozorňujeme na zjevné nedostatky a podle potřeby doporučíme podrobnější odbornou kontrolu, servis nebo příslušnou revizi. Technická zařízení budov mají vlastní požadavky na provoz, údržbu, kontroly a revize a jejich četnost se může řídit právními předpisy, provozní dokumentací nebo požadavky výrobce.
Podklad před opravou nebo modernizací
Kontrola technického stavu je vhodná také před plánovanou rekonstrukcí, modernizací nebo větší investicí do objektu. Pomůže vytvořit přehled o současném stavu a určit, které problémy je vhodné řešit přednostně. Investor tak může lépe stanovit rozsah dalších průzkumů, oprav nebo modernizace a omezit situace, kdy se významný problém objeví až po zahájení stavebních prací. Znalost skutečného stavu stavby je důležitým podkladem pro plánování údržby i budoucích zásahů.
Srozumitelný výstup a doporučení dalšího postupu
Po provedené kontrole klient získává popis zjištěného stavu, upozornění na zjevné závady a riziková místa a doporučení dalšího postupu. Pokud zjištění vyžaduje podrobnější diagnostiku, revizi konkrétního zařízení, statické posouzení, odbornou zkoušku nebo zásah specialisty, doporučíme odpovídající další krok. Kontrola technického stavu tak není náhradou specializovaných revizí, odborných průzkumů nebo znaleckého posudku – jejím smyslem je především zjistit a technicky popsat stav objektu a určit, co má smysl řešit dál.
Technický pohled na nemovitost jako celek
Naším cílem je dát majiteli nebo investorovi praktický a srozumitelný pohled na skutečný technický stav nemovitosti. Vycházíme přitom ze zkušeností ze stavební praxe, montáží, technických zařízení budov a odborných revizí. Díky tomu dokážeme jednotlivá zjištění posuzovat také v jejich vzájemných souvislostech – například jak může stav jedné části objektu ovlivňovat provoz nebo životnost části jiné. Výsledkem nemá být několik stran technických výrazů, kterým rozumí jen jejich autor, ale především odpověď na tři praktické otázky: Co jsme zjistili? Je v tom nějaké riziko? A co s tím doporučujeme udělat?